Rumunsko zavedlo státní připomínku pronásledovaných křesťanů - vatican news

Rumunsko si již letos, 16. srpna, připomene křesťany, kteří v celosvětovém měřítku trpí násilím a pronásledováním. O zavedení nového významného dne z rozhodnutí rumunské poslanecké sněmovny

informovala zpravodajská agentura vídeňské nadace Pro Oriente. V polovině srpna budou u příležitosti nové státní připomínky na znamení solidarity s pronásledovanými křesťany rudě nasvíceny

budovy bukurešťského parlamentu a vlády, triumfální oblouk hlavního města a palác Mogosoaia nedaleko Bukurešti. Obdobné nasvěcování významných staveb, připomínající krveprolévání z nenávisti

k víře, zavedla papežská nadace _Kirche in Not_ na římském Koloseu. Národní den památky pronásledovaných křesťanů se shoduje s připomínkou mučednictví Constantina Brâncoveanu a jeho synů,

které pravoslavná církev svatořečila před necelými třemi desetiletími (1992). Constantin Brâncoveanu (1654-1714) vládl Valašsku na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století (1688-1714) a

obratnou diplomacií se mu po čtvrstoletí podařilo udržet mír na území obklopeném Habsburskou, Osmanskou a Ruskou říší. Do rumunských duchovních dějin se zapsal založením celé řady klášterů a

chrámů. V roce 1714 byl pod záminkou údajné kolaborace s Ruskem uvězněn se svými čtyřmi syny v Cařihradu a po krutém mučení byl popraven15. srpna i se všemi potomky (z nichž nejmladšímu

bylo dvanáct let), jelikož odmítli přestoupit na islámskou víru. Jejich svátek byl stanoven na 16. srpen, aby se nepřekrýval s Nanebevzetím Panny Marie (v pravoslaví Zesnutí přesvaté

Bohorodice). Rumunská památka pronásledovaných křesťanů by se měla promítnout zejména do sdělovacích prostředků, přeje si navrhovatel příslušného zákona, poslanec Daniel Gheorghe. “Zvláště

mladé generace by se měly poučit o roli křesťanství v rumunských dějinách a o dnešním pronásledování křesťanů”, vysvětluje a doufá, že “nový zákon povzbudí křesťany, aby hájili své právo na

obranu víry bez bázně a jakýchkoli zábran”. (jag)